Aktuálně dvě největší investiční akce v památkové zóně města nebyly představeny památkové komisi. Místní odborníci jsou zbyteční?

Málokdo však ví, že památková komise města neviděla doposud nic z prezentovaného.

Zapojení odborné i laické veřejnosti do projektů města

Když se vrátíme k náplni budovy čp. 2, která byla schválena v souladu s dotací získanou na základě česko-polské spolupráce s městem Kowary, tak je málo pravděpodobné, že by v rámci lednové „zmíněné diskuse“ někdo z laické veřejnosti navrhoval v čp. 2 dílničky a workshopy na téma textilní průmysl. Téma těchto dílniček později kritizovala na zasedání ZM i Alexandra Jiřičková, ředitelka muzea, která panu Helbichovi připomněla, že prostory na prezentaci textilního průmyslu tu již jedny máme: v Expozici textilního tisku. Stejně malá je asi pravděpodobnost, že by si laická veřejnost navrhla v čp. 2 kanceláře pro zaměstnance městské knihovny, která se možná jednou do sousední čp. 3 přestěhuje a tyto prostory využije. Není nám známo, komu a čemu budou kanceláře sloužit do té doby a kdo bude obstarávat program v rámci česko-polské spolupráce v čp. 2. Přesto přesně takto byl projekt schválen a nyní i představen v Hankově domě, i když o dílničkách a česko-polské spolupráci zde slovo nepadlo. Naopak překvapil jeden z přízemních prostorů budovy s novou funkcí sdílené kuchyňky - zatím bez digestoře. Otázkou tedy je, kdo viděl projekt na rekonstrukci čp. 2 a měl možnost do něj zasáhnout? A kdo má stejné možnosti u čp. 3?

Jelikož se jedná o dva domy v památkové zóně, předpokládá se, že by o nich měli vědět a připomínkovat členové památkové, ale i kulturní komise, jelikož dané budovy budou mít funkci kulturní a vzdělávací. Realita je taková, že památková komise neviděla ani jeden projekt či studii související s čp. 2 a čp. 3. Důkazy můžeme najít v zápisech této komise, které předsedá  - Jan Helbich. 

Pojďme tedy na to.

Památková komise bez informací i podkladů

V lednu roku 2023 si členové této komise odsouhlasili, že se budou scházet vždy po měsíci, nebude-li to nutné častěji v návaznosti na potřeby rady města. V tomto režimu komise fungovala jen do května 2023. Poté se členové sešli, dle dostupných zápisů, až v listopadu 2023, kdy se zasedání dotklo i rekonstrukce čp. 2: v jednom bodě měla být projednána celoprosklená výloha a vstupní dveře do čp. 2 na náměstí TGM. Dle zápisu právě u tohoto bodu dokonce sám pan Helbich doporučoval seznámit členy komise spolu s projektem na čp. 3 za účasti arch. Krejčíka „z důvodu zajištění korektní objektivnosti přístupu k řešení autora i zhotovitele i ve vztahu k provázanosti mezi budovami a územím“. 

Členové komise si však odhlasovali, že chtějí být seznámeni samostatně s projektem na čp. 2. Pan Kudrnovský, člen komise, nechal později doplnit do zápisu připomínku, že tímto bylo komisí odhlasováno, že projekt na rekonstrukci čp. 2 bude zaslán členům komise na vědomí, i když je již ve fázi zajišťování stavebního povolení a tedy již po vydání závazného stanoviska výkonného orgánu státní památkové péče. Členové komise se tak chtěli s projektem seznámit ještě před avizovaným setkáním s panem Krejčíkem. „Je to běžný postup,“ je součástí zápisu. K této připomínce se přidala i paní Černá, která potvrdila, že by se členové komise rádi s projektem rekonstrukce čp. 2 seznámili dříve, než bude vydáno závazné stanovisko.

Jak již víte, projekt dodnes neviděli, doporučení pana Helbicha seznámit se s projektem se nestalo realitou, a to jeho přičiněním, což vysvětlím dále.

Na nejbližším zasedání památkové komise - v březnu 2024 - informoval místostarosta Helbich členy komise o chystaném odborném workshopu v budově čp. 3 s tím, že po dopracování projektu bude za účasti projektanta arch. Krejčíka uspořádáno veřejné představení. 

Pan Sirovátka, další člen památkové komise, tehdy požádal o zaslání projektové dokumentace e-mailem ještě před tímto jednáním. Dodnes ji neobdržel. Poté se komise sešla již jen v květnu a červnu, ale o proběhlém workshopu v dubnu téhož roku se v zápisech této komise již nic nepíše. 

Tajný projekt. Důvod? Autorská práva

Jak nám potvrdil právě Roman Sirovátka, komise zatím k dnešnímu dni (2. 12. 2024) oficiálně neviděla žádnou studii ani projekt jak k čp. 2 (už má stavební povolení), tak k čp. 3. „Je to ironie, jedná se o největší akci v centru města v památkové zóně a členové památkové komise neví, co se děje. Nikdo s námi projekt nekonzultoval, ani ho nepředstavil,“ sdělil regionálnímu portálu Kralovedvorsko.cz. V červnu 2024 měla na programu památkové komise 2 témata: městský hřbitov a umístění sošek afrických zvířat ve městě. Je zajímavé, jak sošky afrických rezavých zvířat zaměstnaly naplno hned dvě komise: památkovou a cestovního ruchu, zatímco investice za stamilióny v památkové zóně se ke komisím nedostávají. Roman Sirovátka nám dále sdělil, že pan místostarosta Helbich mu na jeho žádost o zaslání prezentace projektové dokumentace  čp. 3 odpověděl, že "nemůže projekt dále prezentovat bez svolení autorů a nebyl ani instruován radou města, aby projekt ukázal památkové komisi". Tím si protiřečil sám sobě a svému prohlášení v komisi před rokem (viz výše), kdy nechtěl ukázat projekt na čp. 2 s doporučením na nutné zhlédnutí prezentace spolu s projektem na čp. 3. 

Kulturní komise s částečnými privilegii

O něco více se o projektu rekonstrukce čp. 2 a čp. 3 dozvěděla kulturní komise (dále KK), a to 7. listopadu 2023. V zápise ze zasedání komise stojí, že pan Pokorný informoval o přípravě workshopů s architektem, který projekt budovy čp. 2 a čp. 3 připravuje. „Dále informoval, že Ing. arch. Krejčík připravuje novou prezentaci rekonstrukce obou budov a nabídl členům komise v budoucnu její představení. Diskutovalo se také o obsahu „měkkého“ projektu, který je součástí investiční dotace na rekonstrukci budovy č. p. 2 z operačního programu EU Interreg CZ-PL. S obsahem budou členové seznámeni na příštím jednání komise.“ 

Na příštím, ani dalších jednáních komise se dle zveřejněných zápisů nic takového nekonalo. Není nám známo, že by kromě ředitelky knihovny byl někdo z kulturní komise i na zmíněném odborném workshopu. 

Zajímavostí u zápisu z tohoto rok starého zasedání KK je vyjádření ředitelky muzea k plánované rekonstrukci čp. 2: „Ředitelka muzea upozornila, že díky rekonstrukci budovy čp. 2 výstavní síň ve Staré radnici ztratí skladové prostory, nebude mít prostor na uložení vitrín a dalšího instalačního zařízení. Pan Pokorný pro tyto účely navrhuje využít sklepní prostory v čp. 3. Navíc upozornila, že cesta od výtahu do obřadní síně vede přes výstavní síň. Ve výstavní síni městské muzeum pořádá výstavy, kde exponáty mívají i milionovou hodnotu. Otázka bude, jak zajistit bezpečnost exponátů, pokud se výstavní sál stane součástí bezbariérového přístupu do obřadní síně. Projekt počítá s propojením s budovou čp. 3. Diskutovalo se o tom, zda udržitelnost (pokud bude budova rekonstruována z dotace) ovlivní propojení budov.“ 

Z jejích slov je zřejmé, že ani s ní nebyly jednotlivé kroky rekonstrukce podrobně konzultovány, ačkoliv aktuálně využívá prostory, kterých se to týká. Přitom, jak jsme již zmínili, první seznámení veřejnosti s projektem přesunu knihovny do spořitelny proběhlo již v lednu roku 2023. Architekti měli 10 měsíců na to, aby oslovili zástupce všech subjektů a organizací, kteří rozhodně mají k náplni rekonstruované budovy co říci.

Prezentace veřejnosti ano, památkové komisi ne

Projekt rekonstrukce čp. 2 již má stavební povolení i bez zapojení místní odborné veřejnosti, takže se přesuňme k návrhu knihovny v budově čp. 3, tedy něčeho, co stále existuje pouze ve formě studie a co stále ještě neviděla pravděpodobně žádná komise města Dvůr Králové, ačkoliv prezentace veřejnosti již proběhla v polovině listopadu. Věříme, že třeba i tento článek pomůže komisi k tomu, aby se k návrhu nakonec nejen mohla vyjádřit, ale její připomínky byly brány vážně. Tuto možnost neměla vůbec u projektu na rekonstrukci čp. 2, ačkoliv o to žádala  - před rokem. Opakuji: u dotace za více než 55 milionů v památkové zóně nemělo město vyjádření památkové komise. 

Památkáři s doporučeními

Oficiální stanovisko k návrhu na přesun knihovny do čp. 3 však ještě nevydali ani sami památkáři sídlící v nedalekém Josefově (Národní památkový ústav, dále NPÚ). Podařilo se nám získat stanovisko zástupce Adama Zezuly, který je zároveň členem královédvorské památkové komise. Celá věc je, dle jeho slov, průběžně projednávána s projektanty a zatím není konečná. "Návrh se stále postupně vyvíjí. Na NPÚ, ÚOP v Josefově jsme měli možnost vidět postupně asi 3 rozpracované studie, na kterých zatím není ve všem úplný konsensus. Některé úpravy jsou navrženy vhodně a je na nich shoda, na některých úpravách zatím shoda není," potvrdil portálu Královédvorsko.cz Zezula. „V rámci konzultací jsme vydali doporučení, která zatím nebyla v dodaných studiích zapracována, a upozorňovali jsme také na některé necitlivé změny v interiéru, zejména co se týká posledních dvou podlaží nebo na některé úpravy v původní bankovní dvoraně v patře. Také nám chybí stavebně-historický průzkum, o který jsme už dříve požádali a který bude pro naše rozhodování velmi důležitým podkladem,“ dodal Zezula. Ačkoliv byla památkou prohlášena pouze samotná budova městské spořitelny, potvrdil nám, že například některý původní nábytek (který není vestavěný) není chráněn spolu se stavbou jako kulturní památka a vlastník si s ním může nakládat v podstatě libovolně. "V mnoha případech se však jedná o hodnotné a kvalitní řemeslné prvky, které jsou velmi cenné a bylo by vhodné je v interiéru nadále zachovat a zakomponovat," vyzdvihl Zezula hodnotu původního nábytku. Zmínil zároveň zásahy do stropů a přílišné probourávání zdí. Naopak vítá venkovní propojení sousedních budov v prostoru dvora. Obecně shledává budovu městské spořitelny autentickou a mimořádně dochovanou, kde by stačilo vymalovat a může sloužit dále narozdíl od sousední měšťanské budovy čp. 2, která již dřív prošla necitlivými zásahy a nezbylo tam mnoho prvků, které bylo nutné chránit.

Otázkou tedy zůstává, proč architekti prezentovali občanům něco, co pravděpodobně nemá oporu u památkářů a neviděla to ani památková komise. Evidentně se tedy nejedná o výsledný projekt. Miloš Kudrnovský na prezentaci sám nahlas řekl, že studie obsahuje úpravy, které laik nemůže vidět jako problém, protože prezentovaným obrázkům nerozumí, ale zasahují tak citelně do stavby budovy, že pravděpodobně  je památkáři neschválí. Když žádal pány architekty o zpětné promítnutí jednotlivých slidů projektu, aby na nich přítomným zájemcům mohl ukázat a vysvětlit důkazy svého tvrzení, byl razantně Krejčíkem juniorem odmítnut. 

Dubnový odborný workshop pro vyvolené 

Několikrát v komisích zaznělo slovo odborný workshop. Ten se nakonec skutečně konal v dubnu letošního roku. Dle jediného dostupného důkazu o konání této akce - článku sepsaného tiskovou mluvčí a videa natočeného na zakázku pro město, byli přítomní jen vybraní odborníci. Chyběli tam například členové komisí rady města. Výsledný projekt, do kterého měly být zapracovány podněty přítomných odborníků workshopu, měl být prezentován veřejnosti. Listopadová prezentace tuto funkci neplnila, protože projekt nebyl výsledný. Otázka tedy zní, proč prezentace průběžné studie pro širokou veřejnost vůbec proběhla.

Přeceněná moc zastupitelů

V reportáži z dubnového workshopu starosta města tvrdí, že „chceme, aby se opět stala (budova městské spořitelny) chloubou našeho města a bylo možné ji naplno využít. Navíc jsem rád, že na projektu přesunu knihovny do budovy spořitelny panuje shoda mezi zastupiteli. Realizace totiž poslouží jak ku prospěchu památky, tak oživí centrální náměstí Dvora Králové nad Labem.“

Realit sjezd taková, že spořitelna je chloubou města již nyní, nikdy tuto hodnotu neztratila. Ve Dvoře Králové vlastní město skutečně málo budov, které jsou v původním, a tak dochovaném stavu. Oživit centrální náměstí však mohou i jiné investice: velkou ostudou je například stav pěší zóny, spojky mezi dvěma kulturními centry ve městě. 

Co však stojí za povšimnutí je fakt, že starosta se stejně jako místostarosta Helbich opírá o finální stanovisko zastupitelů. Ten podobnou větu zmínil právě v listopadu v Hankově domě, kdy na dotaz, kolik bude přibližně přesun knihovny stát a zda je to reálné, odpověděl, že o realizaci rozhodnou zastupitelé. 

Sice žijeme v zastupitelské demokracii, ale ta není o tom, že občané propůjčují někomu moc rozhodovat místo nich. Občané jen dávají na konkrétní čas mandát někomu, kdo má právo udělat závazná rozhodnutí. To ale neznamená, že zvolení jedinci jsou jediní, kdo má do rozhodování mluvit. Zvolení zastupitelé mají mandát určitá rozhodnutí schválit, ale je to až finální akt. Členové památkové komise mají rozhodně právo na to připomínkovat projekty, které se plánují v památkové zóně, a připravovat tak podklady a informace pro správná rozhodnutí - třeba zastupitelů. A investice za 50, 100 či více milionů Kč nejsou výjimkou, spíše naopak. 

Cíle prezentací a projednávání 

Město samo popsalo cíl prezentace v Hankově domě takto: “Desítky občanů si poslechly, jak se do budoucna promění prostory bývalé spořitelny na náměstí T. G. Masaryka pro potřeby městské knihovny Slavoj, a podívaly se na vizualizace navrhované podoby”. 

Možná se ale občané cítí podvedeni, pokud viděli něco, co není schválené památkáři a neviděla to ani památková komise. Mají občané toto projektové řešení brát vážně nebo občané opět jen posloužili vyšším cílům, tedy ideálně odškrtnutí v seznamu povinných bodů k získání dotace a papírové podpoře megalomanských projektů?

Kateřina Sekyrková